Včela medonosná
Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka. Připomenout si můžeme (údajný) výrok Alberta Einsteina z roku 1921:
„Pokud by na Zemi zmizely včely, zůstaly by lidem jen 4 roky života.“
Co by asi řekl tento slavný génius dnes?
Foto: Wikipedia
Více informací o včele medonosné si můžete přečíst na serveru Wikipedia.
Tradice včelařství
Kdo to vlastně včelaři jsou
Včelaři jsou zcela normální a obyčejní lidé jako každý z nás. Jsou mezi nimi jak nezaměstnaní, tak podnikatelé, inženýři, doktoři, strojvedoucí, učitelé, politici, kominíci i dobrodruzi, cestovatelé i známé mediální hvězdy. Včelaři byli úctyhodní pánové faráři, učitelé, ale i nemajetní lidé. Dříve se včelařilo pro obživu, kdežto dnes v Čechách, ve Slezsku a na Moravě včelaří lidé převážně ze zájmu.
Včelaření v České republice se dá nazvat „srdcovou záležitostí“. Opylení rostlin včelařům nikdo nehradí a tak díky různým podporám dostávají alespoň malé přispění ke své činnosti, které pokryje jen část nákladů spojeným s péčí o včely, údržbu a obnovu úlů a jejich příslušenství a léčením včelstev. Jejich láska ke včelám je u spousty z nich velmi silná. Většinou platí, že kdo jednou začal včelařit, jako včelař i z našeho světa odchází. S tímto pořekadlem souvisí i fakt, že průměrný věk českých včelařů se pohybuje kolem 58 let a nutno poznamenat, že se jejich počet neustále (i když v posledních letech čím dál pomaleji) snižuje. Je velmi pozitivní, že problémy včelařů a hlavně jejich místních organizací čím dál častěji chápou i obecní zastupitelé a přispívají jim na jejich činnost mnohdy nezanedbatelnými částkami. Je to dobře a včelaři jsou za to moc vděční.
Včelaření ve městech
Na první pohled se může zdát, že včely na území Prahy 1 jsou něčím, co rozhodně do centra města nepatří. Nenechme se ale mýlit. V současnosti je na území Prahy 1 umístěno několik včelstev. Včely také létají v hospodářském zázemí Pražského hradu. Stojí zde včelín, který na žádost presidenta T. G. Masaryka navrhl architekt Pražského hradu Josip Plečnik. Třebaže zvenčí připomíná historické včelíny ze Zakarpatské Ukrajiny, byl postaven podle tehdy nejmodernějších poznatků v chovu včel. Na Hradčanech a v jejich okolí jsou velké zelené plochy – Petřín, Jelení příkop, Strahov, Kampa, Vojanovy sady. Na levém břehu Vltavy v Praze 1 najdete hodně zelených dvorků a mnohé paláce a měšťanské domy mají zahrády. Významné jsou i velké klášterní zahrady, lipové aleje a obnovené vinice.
Na území Prahy 1 se nalézá neuvěřitelných 1 100 000 m2 ploch zeleně. Zeleň ve městech má pestrou druhovou skladbu, obsahuje bohatou škálu stromů a květin. To však spolu s mírnějším počasím znamená, že včelařská sezóna ve městě je delší a obvykle i pestřejší než ve venkovských oblastech. Zemědělská produkce a opylování plodin se dozajista až tolik netýká měst, ale i ve městech je možné tomuto civilizačnímu trendu zabránit, a to obnovením tradice pěstování včel.
Skutečností je fakt, že celosvětově vzrůstá trend pěstování včel ve městech a to i v tak velkých evropských metropolích jako je Paříž či Londýn. Jako příklad uvádíme jak se k tomuto problému staví právě v těchto metropolích.
„Včelám se ve městech líbí.“
— Le Parisien
Znečištění ovzduší snášejí lépe než pesticidy, které je vyhánějí ze zemědělských oblastí, flóry je tu dost, méně tu fouká a je tu tepleji. V Paříži jsou jejich hlavním revírem veřejné sady, zahrady a ulice lemované lipami a kaštany. Úl je i na střeše výstavní síně „Grand Palais“ v centru Paříže, nedaleko bulváru Champs-Élysées.
V Anglii a Walesu žije kolem 250 000 včelích kolonií, které se starají o opylování úrody. Počet včel ale v posledních dvou letech klesl o 15 procent. „Hodně druhů potravin by bez opylení rostlin ani nebylo a my chceme, aby to lidé brali jako příležitost pomoci, a přinesli si přírodu do města,“ řekla ředitelka Natural England Allison Barnesová. Na úbytku včel se podepsalo mnoho faktorů, například nemoci a ztráta přirozeného prostředí. Je to vážný problém a pomoc by mohly právě nové včelí úly, řekla.
Natural England se také snaží povzbudit lidi, aby pěstovali rostliny, které tento hmyz vyhledává, a pořídili si také malé úly pro čmeláky, kteří rovněž patří k významným opylovačům. Na trhu se nyní objevily nové typy malých včelích úlů, které se snadno obhospodařují. Mají moderní design a hýří různými barvami, které mají lidi zlákat ke koupi. Natural England si jeden takový úl instaluje na střechu svého londýnského sídla. Vzhledem k tomu, že včely létají tak pět metrů nad zemí, by to nemělo působit problém lidem nacházejícím se pod nimi, uvedla společnost. Natural England vyzývá lidi, kteří se rozhodnou pro koupi včelího úlu, aby vyhledali pomoc profesionálů z včelařského sdružení, kteří jim poradí, jak se o včely správně starat.